|
|
Simulace sněhových a ledových struktur
Čech, Ondřej ; Polášek, Tomáš (oponent) ; Čadík, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulací vzniku ledovcových struktur, známých jako Kajícníci. Simulace je založena na matematickém modelu formování těchto struktur vytvořeném M. D. Betterton. Implementace je realizována v jazyce C++, výstupem je rastrový obrázek obsahující výškovou mapu ledové vrstvy, kterou lze vykreslit jako 3D objekt pomocí programu Blender.
|
|
|
Teplotní adaptace trávicích enzymů želvušek žijících v trvale chladném prostředí
JOZIĆ, Nikola
Tato práce představuje literární rešerši kmene Tardigrada, zkoumá vliv chladu na živé organismy obecně a zaměřuje se na adaptace organismů na chlad a mráz, zejména z hlediska enzymatických adaptací. Experimentální část této práce zahrnuje porovnání enzymatické aktivity enzymu -glukosidázy u želvušek z arktických ledovců (Svalbard) a želvušek z půdy mírného klimatu (Česká republika) při různých teplotách. Výsledky ukázaly vyšší enzymatickou aktivitu u želvušek z půdy mírného klimatu při všech měřených teplotách, enzymatická aktivita byla u obou porovnávaných skupin želvušek nejnižší při 5 °C a nejvyšší při 45 °C což naznačuje, že enzymy ledovcových želvušek nejsou chladově adaptovány.
|
|
|
Vznik a vývoj proglaciálních jezer v Patagonských Andách
Danišová, Dominika ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Vznik a vývoj proglaciálních jezer v Patagonských Andách ABSTRAKT: Proglaciální jezera jsou dynamické vodní hmoty, které jsou zásadně ovlivněny vývojem ledovcových mas, morfologií reliéfu a klimatickými faktory. V současné době se ledovce vyznačují převážně postupným táním, které úzce souvisí s globálními změnami klimatu. S ústupem horského zalednění se zvětšuje objem vody ledovcových jezer, což může vést ke zvýšenému riziku přelití, či protržení hrází jezer. Cílem této práce bylo nejdříve formou rešerše popsat, jak tato jezera vznikají, jaké faktory hrají roli v jejich vývoji a jak ona samotná mohou ovlivňovat své okolí. Dále bylo na základě vytvořené inventarizační tabulky prostorově a časově analyzováno 640 jezer v oblasti Severopatagonského ledovcového pole v Patagonských Andách v časovém rozmezí od roku 1984 až po současnost. Výsledky potvrzují předpoklad, že spolu s úbytkem ledovcových hmot dochází v této oblasti také ke zvětšování a vzniku nových ledovcových jezer. Práce se snaží prokázat souvislost s klimatickými daty, ačkoliv ta jsou pro tento region poměrně nedostatečná. Klíčová slova: proglaciální jezera, ledovce, hrazení jezer, Severopatagonské ledovcové pole, GLOF
|
|
|
Simulace a vizualizace sněhových a ledových struktur
Čech, Ondřej ; Polášek, Tomáš (oponent) ; Čadík, Martin (vedoucí práce)
Tématem práce je simulace vzniku ledových struktur kajícníků. Kajícníci jsou ledové struktury vznikající sublimací způsobenou koncentrací solární energie v prohlubních sněhu. Model vychází z matematického popisu M. D. Betterton. Hlavní přínos práce je rozšíření tohoto původně jednorozměrného modelu do trojrozměrného prostoru vrháním paprsku a výpočtem integrálu na základě metody Monte Carlo. Cílový program pracuje s 3D objekty typu Polygon File Format a je napsán v jazyce C++. Výsledek byl v rámci experimentů vyhodnocen na syntetických datech i na reálných datech vzniklých skenováním pole kajícníků v přírodě. Model prokázal schopnost tvořit struktury vizuálně podobné kajícníkům, ale na reálných datech ukázal problematické chování pocházející už z původního matematického modelu.
|
|
|
Simulace sněhových a ledových struktur
Čech, Ondřej ; Polášek, Tomáš (oponent) ; Čadík, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulací vzniku ledovcových struktur, známých jako Kajícníci. Simulace je založena na matematickém modelu formování těchto struktur vytvořeném M. D. Betterton. Implementace je realizována v jazyce C++, výstupem je rastrový obrázek obsahující výškovou mapu ledové vrstvy, kterou lze vykreslit jako 3D objekt pomocí programu Blender.
|
|
|
Genetic potential for methane metabolism in the Greenland subglacial ecosystem
Rybár, Marek ; Stibal, Marek (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Subglaciální prostředí se nachází na rozhraní ledovců a jejich podloží. Představuje jeden z hlavních ekosystémů spojených s ledovci a ledovcovými pokrývkami. Zahrnuje tekutou vodu i jemný materiál rozdrcený pohybem ledovců obsahující organický materiál. Velké oblasti subglaciálního sedimentu jsou každoročně obnaženy kvůli tání a ústupu ledovců, což ovlivňuje subglaciální zásoby uhlíku a může mít významný dopad na regionální toky uhlíku. Vzhledem k rozšířené anoxii v ledovcových podloží jsou subglaciální prostředí potenciálními producenty a zásobárnami metanu, který může být uvolněn do atmosféry v důsledku ústupu ledovců. Zatímco přítomnost metanogenů a organizmů oxidujících metan v subglaciálním prostředí byla ukázána na základě 16S rRNA genových dat, v současné době neexistují žádná data o funkčním genetickém potenciálu metabolismu metanu. V této studii byly poprvé využity metagenomy, získané ze subglaciálního sedimentu exportovaného řekou zpod Grónského ledovce, k charakterizaci metabolického potenciálu metabolismu metanu a identifikaci a kvantifikaci genů zapojených do produkce a spotřeby metanu. Byly také zkoumány funkční geny potenciálních syntrofních drah. Funkční geny metanogeneze/anaerobní oxidace metanu a metanotrofie byly zaznamenány ve všech čtyřech metagenomech. Výsledky analýz poskytují...
|
|
|
Vznik a vývoj proglaciálních jezer v Patagonských Andách
Danišová, Dominika ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Vznik a vývoj proglaciálních jezer v Patagonských Andách ABSTRAKT: Proglaciální jezera jsou dynamické vodní hmoty, které jsou zásadně ovlivněny vývojem ledovcových mas, morfologií reliéfu a klimatickými faktory. V současné době se ledovce vyznačují převážně postupným táním, které úzce souvisí s globálními změnami klimatu. S ústupem horského zalednění se zvětšuje objem vody ledovcových jezer, což může vést ke zvýšenému riziku přelití, či protržení hrází jezer. Cílem této práce bylo nejdříve formou rešerše popsat, jak tato jezera vznikají, jaké faktory hrají roli v jejich vývoji a jak ona samotná mohou ovlivňovat své okolí. Dále bylo na základě vytvořené inventarizační tabulky prostorově a časově analyzováno 640 jezer v oblasti Severopatagonského ledovcového pole v Patagonských Andách v časovém rozmezí od roku 1984 až po současnost. Výsledky potvrzují předpoklad, že spolu s úbytkem ledovcových hmot dochází v této oblasti také ke zvětšování a vzniku nových ledovcových jezer. Práce se snaží prokázat souvislost s klimatickými daty, ačkoliv ta jsou pro tento region poměrně nedostatečná. Klíčová slova: proglaciální jezera, ledovce, hrazení jezer, Severopatagonské ledovcové pole, GLOF
|
|
|
Analýza supraglaciálních jezer: případová studie z pohoří Cordillera Blanca, Peru
Baťka, Jan ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Emmer, Adam (oponent)
Analýza supraglaciálních jezer: případová studie z pohoří Cordillera Blanca, Peru ABSTRAKT: Supraglaciální jezera hrají významnou roli při procesech ablace ledovce. Díky jejich expanzi může vzniknout proglaciální jezero, které obvykle představuje hrozbu pro níže položené úseky údolí. Rovněž v pohoří Cordillera Blanca byla tato formace proglaciálních jezer zaznamenána a popsána (např. v případě Laguny 513). Stále však existuje pouze nemálo článků týkajících se supraglaciálních jezer tohoto pohoří. Tato práce nejprve formou rešerše odborné literatury podrobně popisuje faktory ovlivňující vývoj supraglaciálních jezer a také vybrané limnologické charakteristiky. Poté je na výběru 13 ledovců analyzován vývoj supraglaciálních jezer pohoří Cordillera Blanca v období 2003 až 2014. Výsledky ukazují, že vývoj supraglaciálních jezer je ovlivněn jejich častými zániky (prostřednictvím průvalů a/nebo rapidní akumulace suti v pánvi). Expanze rozšíření supraglaciálních jezer je navíc ve výrazné míře kontrolována hodnotami povrchového gradientu. Klíčová slova: ledovce, supraglaciální jezera, Cordillera Blanca, Peru
|
|
|
Microbial communities and carbon cycling in subglacial ecosystems and their analogues
Rybár, Marek ; Stibal, Marek (vedoucí práce) ; Řeháková, Klára (oponent)
Subglaciální prostředí se nachází na rozhraní ledovců a jejich podloží. Představuje jeden z hlavních ekosystémů spojených s ledovci a ledovcovými pokrývkami. Zahrnuje tekutou vodu i jemný materiál rozdrcený pohybem ledovců obsahující organický uhlík. Je dobře známo, že v něm existují aktivní mikrobiální komunity, které obývají toto prostředí a jsou přizpůsobeny životu v extrémních podmínkách. Jelikož jsou subglaciální ekosystémy většinou izolovány od atmosféry, obsah kyslíku je tu obvykle velmi nízký, proto organismy obývající tato prostředí často používají anaerobní/anoxické strategie k zajištění svého přežití. Znalosti týkající se subglaciálních ekosystémů jsou velmi sporé především kvůli praktickým omezením, která znesnadňují výzkum subglaciální ekologie a biogeochemie. Aktivita mikroorganismů pod ledovci výrazně ovlivňuje koloběh uhlíku. V posledních letech se zmíněný ekosystém dynamicky mění a může mít výrazný vliv na regionální a globální koloběh uhlíku. Z tohoto důvodu je lepší pochopení probíhajících procesů velmi důležité. Předložená práce shrnuje současné poznatky o mikrobiálních komunitách a koloběhu uhlíku v tomto ekosystému. Dále se zabývá vhodnými analogy, které by mohly pomoci v chápání fascinujícího subglaciálního ekosystému, a v neposlední řadě se pokouší formulovat otázky pro příští...
|
host ::
RSS.